S trpaslíky za perníkem do Pardubic

18. 9. 2009 – pátek

Za perníkem do Pardubic se tentokráte vydalo celkem sedm trpaslíků a šest dospěláků.
Cestou byla naplánovaná prohlídka zámku v Plumlově. Bohužel jsme měli smůlu, neboť páteční prohlídky se konají pouze o prázdninách a mimo ně jen na objednávku. Pokus objednat prohlídku ztroskotal na termínu plánovaného vinobraní, proto nás neměl kdo provést. Tudíž jsme se spokojili pouze s prohlídkou zevnějšku. Děti si s radostí zajezdili na skluzavce.

Poprohlídce a klouzání jsme vyrazili dále na cestu. Sdárně jsme dorazili až do našeho ubytování - penzionu Na Krétě, kde nás přivítal majitel a ubytoval nás. Po večeři jsme se sešli na jednom z pokojů a zazpívali jsme si. Poté jsme se již všichni odebrali do hajan, aby jsme načerpali síly na další den.

19. 9. 2009 – sobota

Po ranním budíčku a snídani jsme vyrazili směr Perníková chaloupka. Od penzionu to nebylo daleko, tak jsme byli za chvilku na míst. Zaparkovali jsme auta poblíž a pěšky vyrazili přes les do Perníkové chaloupky. U vchodu do zahrádky nás čekal rozcestník, který nám ukázal cestu k jednotlivým atrakcím, které jsou v pohádkovém lese k vidění, například mraveniště Ferdy Mravence, sáně pro mrazíka, ohniště pro dvanáct měsíčků a podobně. Na chvíli jsme obsadili všechna místa u již zmiňovaného ohniště pro dvanáct měsíčků a pak jsme se již vydali na prohlídku Perníkové chaloupky.
Před samotnou prohlídkou ještě někteří navštívili „Očistec” (WC) a už jsme byli vtaženi do příběhu známé pohádky. Výklad byl velmi zajímavý. Dozvěděli jsme se, jak to doopravdy bylo s Babou Jagou, že byla hodná, ale neměla ráda zloděje. Také jsme se dozvěděli, že tato známá pohádka je v mnoha kulturách přizpůsobena místním zvyklostem. Například v Rusku mají místo Baby Jagy medvěda a podobně.
Po prohlédnutí perníčků jsme se vydali přes pohádkový les s krtečkem, vodníkem, lyškou, zakletou princeznou a jinými pohádkovými bytostmi k hodné bábě perníkářce, která nám ukázala, jak se vytlašují figurky z těsta. Také nám předvedla, na co a jak se u ní používá lopata. Také nám ukázala nezbedné létající koště, které museli naši trpaslíci pomoct držet, aby neuletělo.
Další naše cesta vedle přes Ježíškovo nebe, kda jsme viděli například Ježíškův pracovní stůl, laboratoř deště, čápa, Ježíškovu postýlku a taky jsme měli výhled dolů na zem.
Z Ježíškova nebe vedla cesta rovnou do pekla. Bylo tam opravdu pekelně, přítmí, horko, prostě peklo, jak má být. Tady se někteří trpaslíci odvážili i sklouznout po pekelné skluzavce, někteří větší se upsali Ďáblovi a pak jsme přes Útulnu u všech čertů, kde jsme si dali česnečku, unikli zpět na zem.
Po spořádání česnečky jsme vyrazili na nedalekou zříceninu hradu Kunětická hora. Na hradbách hradu se nám naskytl překrásný výhled na Pardubice a okolí. Na hradě jsme ještě mohli vidět hradní studnu, která byla široká 4,3m a hluboká 23m. Původní hloubka prý byla kolem 70 m. Postupně jsme si poté prošli celý hrad, navštívil jsme také jeho věž, ze které se nám opět naskytl nádherný výhled do okolí.
Jelikož ještě bylo celkem brzké odpoledne, tak jsme se vydali zpět do Pardubic, kde jsme navštívili další atrakci, kterou toto město nabízí a to muzeum železnice v Rosicích u Pardubic. Tady jsme si prohlédli spoustu artefaktů jak z železniční dopravy, tak z městské dopravy.
Navečer jsme ještě stihli vyrazit na Zelenou bránu, u níž jsme si dali v kavárně horkou čokoládu a po posilnění jsme vstoupali na bránu. Z brány byl nádherný výhled na blízké náměstí, zámek, městské divadlo a podobně.
Po nádherné vyhlídce nás již čekala pouze cesta zpět do penzionu, kde jsme ještě chvilku poseděli, zazpívali a po náročném dni jsme se odebrali do hajan.

19. 9. 2009 – sobota

Ráno jsme se nabalili do aut a vyrazili jsme směr Automatické mlýny. Jak jsme zjistili, bohužel jdou obhlédnout pouze z venku a tak jsme se přesunuli do Pardubického zámku. Tady jsme si mohli prohlédnout bohatou sbírku pohlednic, sbírku hraček, z níž si mohli trpaslíci i nekteré vyzkoušet. Další navštívenou expozicí byla expozice uměleckého skla. Tady jsme měli trochu obavy o exponáty, neboť trpaslíci byli divocí, ale naštěstí se vše obešlo bez řinčení skla, tak to bylo v pořádku.
Dále nás čekala přírodovědná sbírka, ve které jsme mohli vidět například lišku, kance a také vážku zavěšenou na pavoučím vlákně, které dodal jeden ze zaměstnanců od pavouků, které chová. Taky jsme mohli shlédnout sbírku starých mincí s nakonec ještě sbírku zbraní.
Jako poslední jsme si prohlédli rytířské sály a výstavu fotografií a pak už jsme se odebrali k autům a rozjeli jsme se k domovům.
Jelikož již byl v podstatě program volný a naše auto mělo plánvanou ještě jednu zastávku v Bělé-Lužích, kde měla Markétak seminář, tak jsme vyrazili na cestu. Markétku jsme vyložili na semináři a zbytek posádky se vydal do nedalekých Luží s cílem dobýt místní zříceninu - Košumberk.
Cestou jsme se ještě posilnili v místní retauraci a již nic nebránilo vydat se na cestu. U hradu v zahradě jsme narazili na kozičky, které se trpaslíkům hodně líbili, tak jsme nich chvíli vydrželi. Poté jsme dorazili na hrad akorát v termínu plánované prohlídky s průvodcem, kterou jsme tedy absolvovali. Po prohlídce jsme si ještě vylezli na vyhlídku a pak už hajdy pro Markétku. Poté co jsme naložili Markétku, jsme se již definitivně rozloučili s pardubickým krajem a vyrazili jsme domů

Závěr:

Počasí nám opět velmi přálo, ikdyž na výhedy do oklí byl trošku opar, ale jinak to bylo skvělé. Opět jsme probádali kousek naší vlasti, kde se nám velmi líbilo.

Fotografie: