CHKO Kokořínsko

17. 6. 2004 (čtvrtek)
#####
Celkem se na zájezd přihlásilo 40 účastníků, které autobus postupně vyzvednul na určených místech a tak jsme mohli vyrazit na další společný výlet. Naše první zastávka byla plánovaná u hory Říp, kam jsme dorazili pouze s jednou odpočinkovou zastávkou na dálničním odpočívadle a s minimálním zdržením při průjezdu Prahou.

Plni elánu jsme tedy vystoupili na naši asi nejznámější horu Říp, odkud se nám naskytl nádherný výhled do okolní krajiny. Po prohlídce rotundy sv. Jiří jsme se vrátili k autobusu a pokračovali jsme k naší další zastávce do obce Želízly. Odtud jsme se vydali k výše zmiňovaným skalním plastikám sochaře Václava Levého. První po trase byla jeskyně Kácelka, kde jsme si prohlédli již zmiňované plastiky. Měli jsme dokonce štěstí na jinou výpravu, která měla průvodce a tak jsme vyslechli i nějaké zajímavosti vztahující se k tomuto místu. Dále jsme pak pokračovali k Čertovým hlavám, které jsme si také prohlédli, vyfotili se u nich a pokračovali jsme zpět k autobusu. Odtud jsme již přímo jeli do našeho ubytovacího zařízení Dobrota ve Starých Splavech. Po ubytování a sdělení potřebných instrukcí na další den většina účastníků odpočívala po náročné cestě.
18. 6. 2004 (pátek)
#####
Ráno jsme se v dohodnutý termín vydali vstříc dalším poznávacím výletům. První zastávka byla v městečku Dubá, kde jsme doplnili potraviny a pokračovali jsme pod hrad Kokořín. Tady jsme zaparkovali autobus a vyrazili jsme na prohlídku hradu. Po prohlídce hradu jsme se vrátili do autobusu pro výstroj a pro svačiny, rozdělili jsme se na dvě skupiny a vyrazili podle plánu na první větší túru. První a větší skupina vyrazila přesně podle plánu po zelené aby si postupně prohlédla zajímavosti, které nabízí zdejší příroda na této trase. Byli to postupně Nedamy jeskyně, poté Malá Jestřebice, Jestřebice, dále přírodní útvar Pokličky, Obří hlava a žába, Švédský val. Odtud se pokračovalo přes Průsečnou skálu, Skalní byt do městečka Mšeno, kde se doplnila energie v místní restauraci pozdním obědem a pokračovalo se dále přes Bílku a Sedlec zpět k autobusu do Kokořínské doliny.

Druhá skupina, ve které byla i naše nastávající maminka se vydala z Kokořínské doliny po červené do Rokliček, odtud se zašla podívat na Pokličky. Z Pokliček se vrátila zpět do Rokličky a odtud pokračovala k rokli Apatyka, dále pak do Náckovy rokle, kde se skupinka ještě rozdělila na ty, kteří měli malou svačinu a chtěli na jídlo do Mšena a na ty, kteří byli dostatečně vybaveni jídlem. První část se tedy vydala kolem Faraona k Obří hlavě a žábě, odkud dál pokračovala po stejné trase jako první skupina. Druhá část pokračovala na rozcestí Bílka, odkud jako ostatní skupiny přes Sedlec dorazila k autobusu.
19. 6. 2004 (sobota)
#####
V sobotu ráno se téměř všichni vydali podle plánu k hostinci Ráj, kde byl výchozí bod pro další trasu. Ta vedla po žluté značce přes Olešno, kde byly k vidění lidové stavby, dále pak přes Ovčácký vrch ke Zbrázděnému vrchu. Dále se pak pokračovalo kolem Kamenného úlu přes Prosincovou a Křečka pod Kostelečky do obce Střezivojice, kde byla plánovaná zastávka na oběd. Po obědě se pokračovalo po modré zpět k výchozímu bodu. Cestou jsme prošli Dobřeňský důl a podél říčky žebrák jsme se vrátili zpět k autobusu.

Malá část účastníků si udělala vlastní program, někteří se vydali brázdit vody Máchova jezera na šlapadlech a někteří se vydali na výlet k našim západním sousedům pozdravit jejich pohraniční policii.

Po návratu do ubytovacího zařízení se skupinka odvážlivců vydala na testování teploty vody v Máchově jezeře a dokonce se odvážila si zaplavat k nejbližší bójce a zpět.

Večerní program byl jako obvykle při kytaře a zpěvu.

20. 6. 2004 (neděle)
#####
Po předání ubytovacích prostor jsme vyrazili k posledním výletům našeho zájezdu. Domluvili jsme se na změně oproti původnímu plánu, neboť většina účastníků projevila zájem o projížďku po Máchově jezeře a tak jsme se přesunuli do městečka Doksy, kde se většina účastníků přesunula do místního přístaviště a na lodi se nechala provézt po hladině Máchova jezera. Další, tentokrát již menší skupinka, se vydala na prohlídku městečka, kde navštívili mimo jiné i muzeum Karla Hynka Máchy. Poslední skupinka tří skalních turistů se vydala po Máchově cestě k nedaleko ležící zřícenině hradu Bezděz.

S malinkým zpožděním jsme z tohoto malebného městečka vyrazili na cestu k domovu.

Závěr :
*****
Počasí nám bylo tentokráte nakloněno. Téměř celý víkend bylo slunečné počasí. Pršelo v noci ze čtvrtka na pátek, v pátek odpoledne spadlo téměř by se dalo říci pár kapek a další déšť nás potkal až na zpáteční cestě, ale to už jsme dávno seděli v autobuse.

Pochvala patří organizátorům výletu i řidiči, který nás bezpečně dopravil tam i zpět.